Co cestování dělá s tělem — a jak dovolenou zvládnout v pohodě

Těšíte se na dovolenou celý rok. A pak přijede – a druhý den vás bolí břicho, třetí den jste rozlámaní z klimatizace a po návratu domů se týden nemůžete dostat do rytmu.
Nejste v tom sami. Cestování je pro tělo malý šok, i když je to zážitek, na který se těšíte. Dobrá zpráva je, že většina toho, co se v těle děje, se dá předvídat – a připravit se na to.
Časové pásmo neřídí jen spánek
Cirkadiánní rytmus je vnitřní hodiny těla. Většina lidí si ho spojuje jen se spánkem, ale řídí toho mnohem víc: trávicí pohyby, tvorbu žaludeční kyseliny i aktivitu imunitního systému [1].
Sekrece žaludeční kyseliny má například svůj denní vrchol pozdě večer a v noci. Když přeletíte pár časových pásem, tyhle hodiny se rozladí – a s nimi i trávení. Proto po dlouhém letu často nejde jen o únavu, ale i o pocit těžkosti v žaludku nebo nadýmání. Tělo neví, jestli je ráno nebo večer, a podle toho se chová i střevo.
Co pomáhá: hned po příletu vyrazit na denní světlo a jíst v časech nové destinace, ne podle domácích hodin. Světlo je nejsilnější signál, kterým se vnitřní hodiny přenastavují [2].
Vzduch v letadle vysušuje sliznice
Vlhkost vzduchu v kabině letadla se drží mezi 10 a 20 % – pro srovnání, v běžné budově je to kolem 40–50 % [3]. Sliznice v nose a krku pak vysychají, což většina lidí zná jako suchý nos, škrábání v krku a pocit žízně.
Malá poznámka na rovinu: k celkovému odvodnění organismu z letu podle leteckých lékařů obvykle nedochází – ztráta vody navíc je za osmihodinový let asi 1,5 dl [3]. Jde právě o to místní vysychání sliznic, ne o dehydrataci celého těla.
Co pomáhá: pít podle žízně, ne „na sílu“. Kávu a alkohol na palubě raději omezit – obojí vysychání sliznic zhoršuje.
Mikrobiom se potká s cizí krajinou
Ve střevech máme společenství bakterií, které je za roky sladěné s tím, co běžně jíme a pijeme. Na dovolené se během jednoho dne potká s úplně jinou mikrobiální krajinou – přes vodu, jídlo i prostředí.
I malé množství neznámých mikroorganismů může spustit nadýmání nebo cestovní průjem – riziko je vysoké hlavně při cestách z průmyslových zemí do zemí rozvojových [4]. K tomu se přidá neznámé jídlo: jiné tuky, víc přidaného cukru, jiné konzervanty.
Co pomáhá:
- V zemích, kde není kohoutková voda pitná (řiďte se doporučením pro danou destinaci), pít výhradně balenou vodu – i na čištění zubů – a vyhýbat se ledu v nápojích.
- Nepřecházet na úplně jinou stravu ze dne na den, pokud to jde – zvykat tělo na změnu postupně.
- Držet se pravidelnosti v časech jídla, i když je program dovolené volnější.

Stres z cestování jde přes osu střevo-mozek
Spěch na letiště, nejistota, nový režim – to všechno zvyšuje kortizol (hlavní stresový hormon těla) a další stresové signály. A ty nepůsobí jen na náladu.
Zajímavé je, jak přesně: stres zpomaluje vyprazdňování žaludku, ale zároveň zrychluje pohyb v tlustém střevě [5]. Proto se u někoho projeví tíhou v žaludku a u jiného naopak nutkáním na stolici. Stresové signály navíc oslabují střevní bariéru.
Tomuhle propojení se říká osa střevo-mozek. Funguje oběma směry – stres se propisuje do trávení a stav střeva zase ovlivňuje, jak se cítíme [6]. Proto může i „jen“ nervozita z cesty skončit bolestí břicha.
V horku jezte lehčeji
Zpracování jídla samo o sobě spotřebuje energii a tělo se při něm zahřívá – a v největším vedru je to znát nejvíc. Po vydatném obědě v poledním slunci se proto většina lidí cítí hůř než po tom samém jídle večer.
Co pomáhá: přes den lehčí jídla (zelenina, ryby, saláty), těžší jídla si nechat na chladnější večer.
Co si vzít s sebou
Tři produkty, které jsem sestavila přesně na cestovní zátěž.
Pro Intest – hořké kapky ze 13 bylin
Cena: 1 090 Kč (100 ml)
Bylinný hořký extrakt ze 13 tradičních bylin: listy papáji, listy olivovníku, ořešák černý, pelyněk, hřebíček, zázvor, jalovec, kvasie hořká, hořec, pampeliška, yzop lékařský, červený jetel a tymián.
Hořké byliny jsou v evropské tradici s jídlem spojené odpradávna – hořká chuť je vnímána receptory v dutině ústní a patří k nejlépe prozkoumaným chuťovým podnětům v souvislosti s trávením [7].
Jak užívat: až 3× denně 30 kapek naředěných vodou nebo šťávou, ideálně asi 10 minut před jídlem, nebo po jídle.
Na co pozor: základní varianta obsahuje 32 % lihového bylinného extraktu, tedy alkohol – není proto vhodná pro řidiče, těhotné, kojící ani pro ty, kdo se alkoholu vyhýbají. Obsahuje také ořešák černý (skořápkový plod – alergen), listy papáji a pelyněk; při známé citlivosti na kteroukoli z nich se výrobce doporučuje poradit s lékařem. Bez alkoholu je k dispozici varianta Pro Intest bez alkoholu, navíc obohacená o zinek.
Pro Sirtusan – komplex polyfenolů a astaxanthinu
Cena: 1 110 Kč (60 kapslí)
Obsahuje resveratrol (látka z křídlatky, známá i z červeného vína), kvercetin (rostlinné barvivo běžné v jablkách a cibuli), rhodiolu (rozchodnici), extrakty ze zeleného čaje, jinanu, zázvoru, amly a brusinek, dále genistein ze sóji a astaxanthin – červené barvivo z řasy Haematococcus pluvialis.
Polyfenoly jsou sekundární rostlinné látky, které si rostliny tvoří samy jako obranu proti vnějším vlivům. Patří k nejzkoumanějším složkám rostlinné stravy a v posledních letech jim věnuje pozornost i výzkum stárnutí buněk.
Jak užívat: 1× denně 2 kapsle, nejlépe ráno, zapít 200 ml neperlivé vody.
Na co pozor: obsahuje sóju (60 mg genisteinu v denní dávce) – alergen, navíc jde o fytoestrogen, což je dobré vědět, pokud řešíte hormonální rovnováhu. Kvůli astaxanthinu není vhodné pro kojence a děti do 3 let (maximální denní příjem astaxanthinu 8 mg). Obsahuje také ginkgo (jinan) – pokud berete léky na ředění krve, proberte to nejdřív s lékařem. Produkt je veganský, bez laktózy a bez lepku.
Pro Biom Anti-Stress – bakteriální kultury, šafrán a biotin
Cena: 880 Kč (30 kapslí)
Kombinace bakteriálních kultur (CEREBIOME® – směs bakteriálních kmenů – a Lactobacillus rhamnosus GG), mikroenkapsulovaného extraktu ze šafránu (Safr'Inside™) a biotinu. V denní dávce je nejméně 5 miliard bakterií (uvádí se jako CFU – jednotek schopných vytvořit kolonii).
Bakteriální kultury a jejich vliv na osu střevo-mozek jsou dnes intenzivně zkoumané téma – a právě proto tenhle produkt v trojici je. Ze složek má schválené zdravotní tvrzení biotin: přispívá k normální funkci nervové soustavy a k normální psychické činnosti.
Jak užívat: 1 kapsle denně s jídlem nebo po jídle, s dostatkem tekutiny.
Na co pozor: výrobce uvádí, že přípravek není vhodný pro těhotné a kojící ženy ani pro osoby do 18 let, a nemá se kombinovat s dalšími doplňky obsahujícími šafrán.
Nebo všechno najednou
Všechny tři produkty jsou k dostání v Cestovním balíčku podle Hany Lang za zvýhodněnou cenu 2 856,65 Kč – samostatně by vyšly na 3 080 Kč.
Pozor i u balíčku: platí všechna omezení jednotlivých produktů výše – balíček tedy není vhodný pro těhotné a kojící ženy ani pro osoby do 18 let (Pro Biom Anti-Stress), obsahuje alkohol (Pro Intest) a sóju (Pro Sirtusan).
Kdy raději k lékaři
Tenhle článek je o běžné cestovní zátěži. Když se ale objeví horečka, krev ve stolici, silné zvracení, prudké bolesti břicha nebo průjem trvající déle než pár dní, nejde o „žaludek z dovolené“ – vyhledejte lékaře, ideálně hned v místě pobytu. Totéž platí, když se po návratu z tropů objeví horečka i s odstupem několika týdnů.
A po návratu domů
Tělo se nevrátí do rytmu za jeden den. Dejte mu týden, ne víkend:
- Srovnejte spánek – vstávat a chodit spát ve stejný čas, i když se nechce, a ráno hned na denní světlo.
- Pijte podle žízně – po horku a slanějším jídle bývá potřeba víc než doma.
- Zpátky k obyčejnému jídlu – ne detox ani hladovka, jen návrat k tomu, co tělo zná: zelenina a bílkoviny v každém jídle.
- Klidný pohyb místo tvrdého tréninku – procházka na denním světle udělá pro rytmus víc než snaha „shodit to hned“.
Nevíte si rady s výběrem? Napište nám, rádi poradíme – nebo se podívejte na celou řadu produktů TISSO.
Uvedené produkty jsou doplňky stravy, nenahrazují pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl a nejsou určeny k léčbě onemocnění. Při zdravotních potížích se vždy poraďte s lékařem.
Zdroje
- Bishehsari F., Post Z., Swanson G. R., Keshavarzian A.: Circadian Rhythms in Gastroenterology: The Biological Clock's Impact on Gut Health. Gastroenterology, 2025;169(7):1380–1396. PMID: 40588189.
- Zuraikat F. M., Wood R. A., Barragán R., St-Onge M. P.: Sleep and Diet: Mounting Evidence of a Cyclical Relationship. Annual Review of Nutrition, 2021;41:309–332.
- UK Civil Aviation Authority: Physiology of flight – guidance for health professionals (kabinová vlhkost a hydratace), načteno 1. 8. 2026.
- DuPont H. L.: New insights and directions in travelers' diarrhea. Gastroenterology Clinics of North America, 2006;35(2):337–353. PMID: 16880069.
- Taché Y., Bonaz B.: Corticotropin-releasing factor receptors and stress-related alterations of gut motor function. Journal of Clinical Investigation, 2007;117(1):33–40. PMID: 17200704.
- Cryan J. F., Dinan T. G.: Mind-altering microorganisms: the impact of the gut microbiota on brain and behaviour. Nature Reviews Neuroscience, 2012;13(10):701–712. PMID: 22968153.
- Valussi M.: Functional foods with digestion-enhancing properties. International Journal of Food Sciences and Nutrition, 2012;63(Suppl 1):82–89. PMID: 22010973.
