Hořčiny – hořké potraviny, byliny a chutě pro náš žaludek

Příliš kalorická a těžká jídla, sladké sušenky a čokoláda, sklenka alkoholu (nebo rovnou dvě)... Taková "nálož" často bývá pro náš žaludek příliš náročná. Naštěstí nám příroda nabízí mnoho užitečných hořkých bylin, které pomáhají proti nadýmání, pálení žáhy a dalším potížím způsobené nevhodnou stravou.

Hořké chutě však jsou u většiny z nás neoblíbené. Téměř úplně jsme je vyřadili z našeho jídelníčku. Dokonce i z původně hořce chutnající zeleniny jako je čekanka, artyčoky nebo hlávkové zelí, byla z velké části vyšlechtěna zelenina, která již téměř vůbec hořká není. Přesto mohou hořké látky konzumované s mírou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení.

Jejich vliv je však mnohem hlubší...

 

 

1. Hořké nemusí být špatné

Hořčiny – bylinky

Hořké byliny

 

Naše nechuť k hořkým potravinám není náhodná. Některé hořké látky, například solanin v syrových bramborách nebo kukurbitacin v dýních a cuketách, jsou totiž skutečně jedovaté. Naši předkové, kteří ještě nenacházeli v supermarketu pečlivě roztříděné potraviny s kontrolovanou kvalitou, však měli pro tyto jedovaté potraviny smysl – a ten jim často zachránil život.  Lidský jazyk zná jen několik základních kategorií chutí: sladkou, kyselou, slanou, hořkou a umami (umami = masově chutná, vyvolaná kyselinou glutamovou).

Tato hrubá klasifikace má jeden hlavní účel: okamžitě rozpoznat, zda je neznámá látka v ústech výživná, nebo nebezpečná. Kyselá a hořká signalizují nezralé, zkvašené nebo jedovaté potraviny, zatímco slaná, sladká a umami signalizují důležité minerály, kalorie a bílkoviny.

Na druhou stranu o tom, zda nám jídlo "chutná", rozhoduje spíše nos než ústa. Vaše čichové buňky vnímají složité vůně, které stoupají hrdlem do nosní dutiny. Oblíbit si hořkou chuť se lze znovu naučit.

Radicchio a artyčoky obecně nepatří mezi oblíbené dětské potraviny. Ti nejmenší obvykle sveřepě odmítají hořkou zeleninu. Není divu, jejich chuťové buňky jsou mnohem citlivější než chuťové buňky dospělých. Dlouho se mělo za to, že je to způsobeno především tím, že počet a hustota chuťových pohárků s věkem klesá. Děti se rodí s přibližně 10 000 chuťovými pohárky, ve stáří jich zůstává asi 2 000. Studie však tuto souvislost nepotvrdily. Nyní se předpokládá, že funkčnost chuťových receptorů s věkem klesá.

Skutečnost, že se dospělí mohou v průběhu života naučit oceňovat hořkost, není způsobena pouze poklesem chuťového vnímání. Hlavním důvodem je prostě návyk.

Čím častěji jíme hořké potraviny, tím více si tělo na hořké látky zvyká. Důležitou roli přitom hrají kulturní a sociální vlivy.

Mladí lidé například teprve postupně přicházejí na chuť hořkým "nápojům pro dospělé" – kávě a pivu. Existuje tedy jen jeden způsob, jak do dítěte dostat odstrkovanou zeleninu: začít co nejdříve a nevzdávat to po druhém nebo třetím neúspěšném pokusu. Podle britské studie trvá pět až deset pokusů, než většina dětí přijme zpočátku neoblíbenou potravinu.

 

2. 25 typů receptorů pro hořkou chuť

Za vnímání chuti – nazývané také chuťové vnímání – jsou zodpovědné tisíce chuťových pohárků v ústní dutině, zejména na jazyku. Obsahují speciální receptorové buňky, které přenášejí chuťové podněty do mozku. Zatímco pro sladkou a kyselou chuť máme pouze po jednom typu receptoru, pro hořkou chuť je u člověka známo 25 různých receptorů.

Ale ne všechno, co je jedovaté, chutná hořce a ne všechno, co chutná hořce, je jedovaté. I zvířata záměrně konzumují hořce chutnající léčivé rostliny, když mají žaludeční potíže nebo záněty v ústech. A v italské kuchyni, která je i tak považována za zdravou, mají jemné hořké chutě například z čekanky a artyčoků dlouhou tradici.

Hořká chuť vyvolaná bylinami
 

 

3. Hořké látky podporují trávení

Proč bychom si ale měli opět zvykat na hořkou chuť? V ájurvédské, čínské a tradiční evropské medicíně mají hořké látky již po staletí své pevné místo. Lidové rčení dokonce říká: "Dobrý lék musí chutnat hořce, jinak je k ničemu". Neplatí to pro všechny léky, ale významná část účinku hořkých látek je založena na jejich hořké chuti. Někteří vědci tvrdí, že tělo stimuluje trávení, aby se rychle zbavilo údajného hořkého jedu.

 

Hořké potraviny a byliny – přírodní hořčiny

 

Potrava se tráví rychleji a lépe

Z hořké chuti se vám doslova zvedne žaludek. Hořké podněty na jazyku reflexivně stimulují produkci trávicích šťáv v ústech a žaludku. Při kontaktu se žaludeční sliznicí se také uvolňují trávicí hormony, které rozhýbou střeva: Sliznice se smršťují a opět rozšiřují, metabolické odpady a škodlivé látky se lépe odstraňují. Mezi uvolňované trávicí sekrety patří také žluč, která je důležitá zejména pro trávení tuků. Potraviny se tak celkově důkladněji a rychleji zužitkují.

Receptory pro hořkou chuť jsou součástí imunitního systému

Chuťové buňky se překvapivě nenacházejí pouze v ústech a v krku. Hořké receptory byly nalezeny také v nose a dutinách, ve střevech a močovém měchýři, v plicích a průduškách, a dokonce i v srdci. Jaké jsou jejich funkce, se zatím podařilo rozluštit jen částečně.

Je zřejmé, že hořké receptory nereagují pouze na látky z potravy, ale také na "hořce chutnající" bakteriální signální látky. Američtí vědci zjistili, že lidé, kteří reagují obzvláště silně na hořké látky (tzv. super-gastři), trpí méně často infekcemi způsobenými gramnegativními bakteriemi. Patří mezi ně například proslulé pseudomonády, které jsou často rezistentní vůči antibiotikům.

Při kontaktu s bakteriálními signálními látkami spustí hořké receptory obranné mechanismy. Uvádějí do pohybu řasinky v dýchacích cestách, aby mohly být vykašlávány zárodky, a také stimulují uvolňování antibakteriálních látek.

 

4. Hubnutí

Je sporné, zda hořké látky pomáhají také při hubnutí. Teoreticky vede zrychlené trávení k dřívějšímu pocitu sytosti, takže automaticky sníte méně. Je však nepravděpodobné, že by samotné hořké látky vedly k trvalému úbytku hmotnosti. Mohou však alespoň pomoci omezit přehnanou chuť na sladké.

 

5. Tip na nový návyk – zařaďte potraviny bohaté na hořčiny do svého jídelníčku

Které potraviny obsahují hodně hořčinů?

Pokud byste chtěli do svého jídelníčku častěji přidávat hořkost, máte mnoho možností. Následující tabulka ukazuje, které potraviny obsahují hodně hořkých látek:

Zelenina

salát z čekanky, rukoly, mangoldu, čekanky listové, artyčoků, brokolice, růžičkové kapusty

Ovoce 

pomeranč, grapefruit, pomelo

Bylinky a koření

majoránka, oregano, rozmarýn, šalvěj, tymián, hřebíček, jalovec, zázvor, meduňka, pelyněk, pískavice řecké seno, galgán velký, kerblík, kurkuma

Divoké byliny

pampeliška, šťovík, kopřiva, sedmikráska, bršlice kozí noha, česnáček lékařský, chmel, popenec obecný, cizrna

Stimulanty (pozor: tyto jen velmi omezeně!) 

káva, černý a zelený čaj, pivo, červené víno, kakao, hořká čokoláda

 

6. Hořcové kapky

Hořké látky nejsou jednotnou skupinou látek a mohou mít velmi odlišnou chemickou strukturu. Jsou jednoduše definovány tím, že chutnají hořce. Stejně jako silice, flavonoidy nebo třísloviny, jsou to sekundární rostlinné látky. Rostliny je produkují na ochranu proti predátorům z řad zvířat.

Amarogentin z kořene hořce žlutého je považován za nejhořčejší přírodní látku na světě. Hořkou látku lze ochutnat ještě v ředění jedna ku 58 milionům – což je koncentrace, která vznikne, když se panák amarogentinu zředí množstvím vody z 5800 van. Ne nadarmo je hořec oblíbenou složkou aperitivů a žaludečních hořkých nápojů.

Mimochodem, biopotraviny obsahují obzvláště vysoké množství hořkých látek. Důvod je zřejmý: při jejich pěstování nejsou povoleny žádné pesticidy, proto se musí se rostliny bránit proti predátorům samy a vytvářet tak více hořkých látek.

 

7. Výzva na tento týden – hořčiny podporují dobré trávení

Hořčiny rostlina EnzianZejména během oslav se většina z nás přejídá, jí příliš rychle a příliš tučně. Ale nebojte se – pokud jste zdravý člověk a na krátkou dobu to přeženete, nehrozí vám dlouhodobé zažívací problémy. Níže uvedené tipy pro dobré trávení se však hodí vyzkoušet, i když zrovna nic neslavíte:

Zařaďte do jídelníčku několik potravin či bylinek s vyšším obsahem hořčinů

Co například salát z čekanky, rukoly nebo endivie? Jako aperitiv před jídlem může také povzbuzující bylinný hořký nápoj pomoci nastartovat trávení. Oblíbený "trávicí alkohol" po jídle naopak krátkodobě uvolňuje žaludeční svaly, ale vysoce procentní alkohol dodatečně zatěžuje játra a žaludek.

Nespěchejte – zejména při jídle

Pokud budete po žaludku chtít příliš mnoho a rychle, jeho svaly ochabnou. Dělejte si přestávky nebo jednoduše vynechejte některý z chodů vícechodového jídla. A dávejte pozor na pocit sytosti: tělo dává najevo, že je syté, až po 15 až 20 minutách od prvního sousta.

"Po jídle by sis měl odpočinout..."

Pokud jste například náchylní k pálení žáhy, raději si bezprostředně po jídle nelehejte. Žaludeční kyselina vznikající při trávení se vleže může snadněji vracet do jícnu.

"...nebo udělejte 1000 kroků."

Procházka po jídle je v zásadě dobrý nápad. Rozproudí se krevní oběh, stimuluje se pohyb střev a průtok krve v trávicím traktu. Po nadměrném jídle je však lepší si na chvíli sednout a odpočinout si, protože tělo potřebuje hodně energie na trávení. Vysoce výkonnostní sporty se v současné době nedoporučují ani bezprostředně před ani po jídle.

 

8. Tip na recepty

  • Natrhejte si zeleninu a bylinky ze zahrádky a vytvořte z nich výborný salát nebo přílohu.
  • Bylinky nasušte na jaře, když mají největší sílu.
  • A pak už jen označte skleničky štítky a přísun hořčin máte zajištěn i přes zimu... :-)

 

 

9. Jak může pomoci Mitolife?
Kapky plné hořkosti – přírodní hořké látky v Pro Intest


Kromě úpravy stravy můžete vyzkoušet také přírodní hořké kapky – například náš bylinný hořký Pro Intest s vyváženým poměrem hodnotných tradičních bylin: Pelyněk, ořešák černý, hořec, listy papáji, listy olivovníku, hřebíček, zázvor, jalovec, kvasie hořká, pampeliška, yzop, jetel luční a tymián.

Vyvážený poměr bylin a kvalitního alkoholu dodává přípravku Pro Intest jeho specifické chuťové vlastnosti.

Objednávejte Pro Intest zde

TISSO_Naturprodukte_Pro-Intest
Doplněk stravy na trávení Pro Intest
 
 

 

bez chemických přísad

bez chemických přísad

bez fruktózy

bez fruktózy

bez kvasinek

bez kvasinek

bezlepkový

bezlepkový

bez znečištění

bez znečištění

hypoalergenní (vhodné pro alergiky)

hypoalergenní (vhodné pro alergiky)

bez laktózy

bez laktózy

přírodní přísady

přírodní přísady

veganské

veganské

 

 

10. V dalším dílu seriálu – imunitní systém

Jak je náš imunitní systém strukturován, jak je propojen se střevy a které mikroživiny náš imunitní systém skutečně potřebuje? To se dozvíte v dalším newsletteru.

Nutriční terapeutka z centra MitoLife Hana Lang

 

Vaše

Hana Lang

podpis Hany Lang